Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jaké téma vzít k psaní blogu jako první. Nakonec to vyplynulo celkem přirozeně. Lidský život začíná příchodem na svět, resp. ještě o nějaký ten fous dříve. Klíčem pro kvalitu našeho zdraví je zejména střevní mikrobiom, který se v té době formuje.

Početí

Budu-li hnidopich – a to jsem – tak prvním faktorem znatelně ovlivňujícím zdraví nového člověka je kvalita zdraví obou rodičů v době, kdy se pokouší o miminko.

Pokud budoucí tatínek denně leje deset Plzní, hoduje bůček a jitrnice, zelenina je pro něj sprosté slovo a namísto procházek a cvičení na sluníčku si raději zajde zahrát kanastu do řádně zatemněné knajpy, bude mít dost možná vyšší tlak, vyšší cholesterol, nějaké ty zánětlivé procesy v těle a ačkoliv to nemusí být znát, bude zřejmě trpět na podvýživu (faktickou, co se týče minerálů, vitaminů … mikroživin). Takový tatík jen horko těžko dostane do svého ejakulátu nějakou „kvalitní výbavu“ pro svého potomka.

Naprosto stejně to je u maminky. Bude-li jedinou její živinou cukr v podobě čokolád, sladkostí, zákusků a bonbónů a jedinou přijímanou tekutinou lattéčko, bude maminka podvyživená. Ne nadarmo radí gynekologové nastávajícím maminkám užívat kyselinu listovou, vitamíny atd. Radí to většinou v průběhu těhotenství a pak v rámci kojení, ale ti osvícenější už před početím (ptají se na snažení o miminko prostě už na preventivních prohlídkách).

Existuje nespočet studií a analýz, které ukazují na to, že by mělo být zcela přirozené před početím detoxikovat organismus, přestat s kouřením / nadměrným alkoholem, omezit stres … Doporučuje se snížit hladinu homocysteinu v těle, maximálně zlepšit krevní testy (jsou-li špatné), doplnit mikroživiny. Jasně, jsou to klišé, ale zároveň svatá pravda a moudrá slova. Rodiče mají být zodpovědní ke svým dětem, od začátku až do konce – bez výjimky, jinak lepší na děti zapomenout.

Ono pak i samotné početí jde lépe, pokud jsou oba rodiče zdraví, v kondici, plní elánu, energie a zároveň psychicky v klidu a vyrovnaní. Pro muže je skvělým tipem otužování, které naprosto zásadně ovlivní jejich potenci. Když k tomu přidají čaj z natě kotvičníku zemního, tak posílí nejen své sexuální zdraví. Ženám více než milované lattéčko prospěje kontryhelový čaj, který jim srovná menstruační cyklus a dodá spoustu cenných mikroživin.

Těhotenství

Prenatální období je pro zdraví nového človíčka druhým zásadním faktorem určujícím jeho fyzické i psychické zdraví. Strava by měla být v období těhotenství jen lehce kaloričtější než doposud, ale především dvojnásobně pestrá a zdravější. Problémem dnešní doby je nadbytek všeho a nedostatek času – na sebe a své blízké.

Strava v těhotenství

Ráno tak namísto tyčinek Mars a Snickers posnídat banán, který je zdrojem mnoha živin a ještě dokáže zmírnit či zcela eliminovat ranní nevolnosti. Pro vývoj plodu jsou zásadní bílkoviny, které lze čerpat z libového drůbežího masa a ryb, vajec a zakysaných mléčných výrobků. Proteiny jsou důležité pro tvorbu tkání, vývoj imunitního systému i hormonální rovnováhu.

Naprosto klíčové jsou v době těhotenství pro ženu jód a kyselina listová. První živinu lze čerpat z mořských plodů / ryb či jodizované soli a druhou najdete v kapustě, brokolice, zeleném salátu, špenátu, kvasnicích, sóje, fazolích nebo celozrnných obilovinách. Nedostatek kyseliny listové může způsobit předčasný porod, vrozené vady dítěte nebo dokonce potrat.

Už v době těhotenství se doporučuje zvýšit příjem omega 3 mastných kyselin, které jsou z mého pohledu klíčovou živinou po celý život člověka a dodnes většina lidí nevidí celý rok rybu ani z vlaku, natož aby si hlídala příjem EPA a DHA. V těhotenství prokazatelně ovlivňuje správný vývoj mozku, nervů a zraku.

Žena by měla na pár měsíců zcela zapomenou na kouření a alkohol, omezit příjem kofeinu. V opačném případě se zvyšuje riziko potíží v těhotenství i možných zdravotních problémů dítěte. Naopak zvýšit příjem vápníku, který je hodně v mléčných výrobcích, sardinkách, máku nebo kapustě. Další stěžejní živinou je železo. Jeho nedostatek způsobuje chudokrevnost a jeho „bohatý dostatek“ se naopak bude velmi hodit u porodu. Železa je dost v mase, vnitřnostech, žloutku a trochu třeba i v luštěninách.

Vitamin D je důležitý pro vývoj kostí, ale i pro imunitní systém. Čerpat lze zdarma ze slunce a v zimě pak hlavně z mořských ryb, žloutku a mléčných výrobků. Poslední mikroživinou, kterou se nevyplatí opomenout, je hořčík. Ten lze čerpat z luštěnin, ořechů, masa, ovoce a zelených natí.

Vliv stravy na střevní mikrobiom

Pro zdravou střevní mikroflóru a optimální rovnováhu vaginální mikrobioty je dobré zařadit do jídelníčku dostatek kysaných mléčných výrobků (kefír, acidofilo, jogurty), kysaného zelí, kimchi apod.

Byť si to asi nikdo nepřipouští, tak nevyvážená a nezdravá strava v těhotenství má podstatný vliv i na nervový vývoj dítěte a jeho chování v budoucnu. Do značné míry tak lze během jednoho necelého roku naprosto zásadně ovlivnit psychickou výbavu dítěte do života. Může být vyrovnané nebo přecitlivělé, klidné nebo hyperaktivní, imunní nebo alergické a … ano může nebo nemusí mít sklony k ekzémům či seboroické dermatitidě. Stejně tak může nadměrný příjem kalorií vést k pozdější obezitě dítěte.

V tomto duchu se Evropa snad konečně probouzí a náš „bohatý“ život plný nesprávně uchopeného nadbytku se díky osvětě, výzkumům, publikacím a širšímu povědomí o faktorech ovlivňujících zdraví dostává na správnou cestu. Elementární zjištění, že konzumujeme příliš mnoho nezdravých tuků a jen velmi málo těch zdravých je na špičce ledovce. Nadbytečný je příjem nasycených mastných kyselin z bůčku a hranolek a chronický nedostatek esenciálních mastných kyselin z mořských ryb.

Přitom už dávno víme, že rybí olej je grunt. Vysoká hladina cholesterolu, vyšší tlak a nasčítání faktorů ovlivňujících kardiovaskulární zdraví jsou tím hlavním důsledkem výše uvedeného. O tom, že je zmíněná „rovnice“ alfa a omega úspěchu v boji proti seboroické dermatitidě se snažím psát už spoustu let – jen nevím, zda to vůbec někdo čte a když už, tak zda si to bere k srdci.

TIP PRO VEGANY / VEGETARIÁNY: Pokud se nechcete vzdát svého přesvědčení, které jsem schopen z morálního / ekologického hlediska pochopit, doplňte vitamín B12 (skvělý je ten od Nutricius) a omega 3 mastné kyseliny prostřednictvím výživových preparátů.

Porod a mikrobiom střev

Z pohledu budování imunity je veliký rozdíl mezi přirozeným porodem a císařským řezem. Sice jako chlap, který by porod nikdy nepřežil, mám velmi malý kredit do toho mluvit, ale stejně mi to nedá. Zbytečně plánované porody sekcí ochuzují dítě o průchod porodní cestou a první kontakt s koloniemi příznivých bakterií maminky. Ty si nachází cestu do bříška dítěte a zakládají tam první kolonie střevní mikroflóry.

Miminka narozená sekcí jsou vystavena méně bakteriím ze strany matky. Díky tomu nemají tak rozmanitou střevní mikroflóru a trvá jim déle vyvinout si zdravou komunitu. Na druhé straně stát se může cokoliv a akutní sekce je často nevyhnutelná a potřebná. V takovém případě je dobré poradit se s pediatrem jak správně podpořit růst zdravé mikroflóry u miminka.

K přenosu mateřské mikrobioty na dítě dochází sice již během těhotenství prostřednictvím placenty, ale masivní osídlení nastává právě při porodu. Počet porodů císařským řezem každoročně roste. Odborníci přitom doporučují tuto porodnickou operaci jen v opravdu nutných případech. Při porodu císařským řezem dochází ke kolonizaci střevního traktu bakteriemi kůže a kmeny pocházejícími z nemocničního prostředí (např. Staphylococcus). Je založena abnormální střevní mikrobiota dítěte a tím pádem se zvyšuje riziko atopických onemocnění, astmatu, alergické rýmy, obezity či diabetu. A ano, už tady si můžeme zadělat na problémy se seboroickou dermatitidou v budoucnu. U dětí narozených císařským řezem bylo totiž zjištěno, že mají výrazně méně bakterií rodu Lactobacillus.

Pokud už je porod císařským řezem nevyhnutelný, doporučuje se podávat bezprostředně po porodu probiotika a prebiotika (jedno bez druhého nedává smysl). Výsledky studie střevního mikrobiomu novorozeňat ukazují, že probiotické bakterie mohou rychle do značné míry spravit střevní mikroflóru u dětí narozených císařským řezem. Po 2 týdnech podávání Lactobacillus reuteri Protectis byl podíl bifidobakterií ve stolici dětí narozených sekcí podobný jako u dětí, u nichž porod proběhl přirozenou cestou. Užívání probiotických bakterií a prebiotik je rovněž doporučováno matkám při plánovaném porodu císařským řezem nebo po antibiotické léčbě.

Mikrobiota dětí narozených přirozeně a sekcí se v testech výrazně lišila týden po porodu a po druhém měsíci života se tento rozdíl postupně snížil. Mikrobiota dětí byla nejpodobnější mikrobiotě jejich maminek. Nejznatelnějším rozdílem ve složení mikroflóry byl počet bakterií rodu Bifidobacterium. Jde o probiotické bakterie, které jsou nepostradatelné pro zdravý vývoj imunity a brání střeva dětí před infekcí. Počet těchto bakterií také koreluje s kojením, ke kterému se dostanu později.

V uvedené studii se ukazuje, že děti narozené císařským řezem mají nižší počet probiotických bakterií a ani kojení nepomohlo dostatečně srovnat tento nedostatek. Dalším zdraví prospěšným rodem bakterií, který byl početnější u vaginálně porozených dětí, byl rod Bacteroides, který je také spojen s vývojem imunitního systému. S císařským řezem byla spojeny vyšší početnosti potencionálně patogenních bakterií Klebsiella, Enterococcus.

Kojení

Mateřské mléko je přirozená lidská potrava, která mě už roky inspiruje v přístupu ke stravování a postojům co se jídelníčku týče. Věděli jste, že v jogurtech / acidofilu jsou jeden či dva druhy bifidobakterií? V pravém kefíru z tibetské houby jich může být více než 10 a v mateřském mléce? Tam jich je až 700 a to už je pro dětský mikrobiom sakra rozdíl.

Kojení chrání miminko před infekcí a dává mu skvělý základ pro zdravý vývoj. Mateřské mléko má ideální složení pro potřeby dítěte. Je jen minimum živin, které jsou doporučované k suplementaci. Po porodu k nim patří vitamín K jako ochrana proti krvácení, vitamín D (u nás se dává nejvíce Vigantol) a fluorid k ochraně zubů a kostí. Při kojení by si matka měla hlídat denní příjem jódu kolem 100 – 150 mikrogramů a omega 3 – mastných kyselin (200 mg) v případě, že nejíte alespoň dvakrát týdně k večeři sardinky, lososa nebo jiné mořské ryby.

Dnes existuje spousta stravovacích směrů a odborníků na výživu zaměřených na různé extrémy. Stejně tak existuje spousta teorií a doporučení, která jsou zcela v rozporu s jedinou nativní lidskou potravinou – s mateřským mlékem. Všude slyšíme, že nasycené tuky jsou špatně. Okey a proč jsou v mateřském mléce? Živočišné bílkoviny jsou prý nezdravé. Okey a proč jsou tedy v mateřském mléce?

Prostředí a vnější faktory v prvních dnech, týdnech a měsících života

Vaginální porod je z pohledu imunity doporučován v domácím prostředí proto, aby dítě získalo přátelské bakterie a potkalo se hned na začátku své cesty světem i s něčím jiným, než je sterilní prostředí porodního sálu.

Doma potom hrají pro zdravý vývoj dítěte klíčovou roli i takové „malichernosti“ jako je pokojová teplota, vlhkost a čistota vzduchu, jak často větráte nebo jakou máte kvalitu pitné vody.

Co si z toho vzít k srdci?

Pokud se chystáte založit rodinu, jste těhotná, budete rodit nebo kojíte, můžete se inspirovat. Nebral bych to jako dogma či mantru, spíš jako vodítko – vždycky je lepší mít nadhled / přehled. Dají se v tom hledat východiska pro léčbu seboroické dermatitidy.

Realita je jaká je a nikdy nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem. Já se narodil přirozenou cestou a byl jsme kojený asi 14 dní. Manželka dokonce snad jen 10 dní. Za komunistů se tohle moc nedramatizovalo. Nějaký základ imunity z té doby mám a něco musím dohánět stravou. Svou maminku miluju nade vše.

Moje milovaná žena porodila první dítě akutní sekcí a potom kojila více než půl roku. Probiotika jsou u nás celkem běžnou součástí stravovacích návyků. Syn má tak základ, na kterém se dá stavět. Dcera se narodila přirozenou cestou a kojená byla stova pár měsíců. Není to optimální, ale také rozhodně není žádný průšvih – určitě ne v porovnání s tím, co by následovalo, kdyby žena kojit nepřestala.

Zásadním objevem vědy je mikrobiom

Život je takový a chytrá moudra jsou tu spíš od toho, aby se v nich člověk naučil číst, inspiroval se a věděl, kudy asi zhruba vede „správná cesta„. Aby získal důležité informace v kontextu svého života a aplikoval pak co možná nejlépe získané vědomosti v praxi. Nikdo není dokonalý, ale každý má možnost mnoho změnit – jen někdo dříve a někdo později.

Rozhodně však stojí za to, čerpat ze stravovacích doporučení v tomto článku i v dospělosti. Rybí olej / omega 3 mastné kyseliny a silný zdravý mikrobiom jsou klíčem k pevnému celostnímu zdraví bez seboroické dermatitidy.

ZDROJE:

• sciencedaily.com
• prolekare.cz
• pediatriepropraxi.cz
• zdravastolice.cz
• dokumentární film Microbirth (Mikrozrození – 2014)